„Regulaci cen využívají cenové orgány (mimo jiné i Státní ústav pro kontrolu léčiv) v případech, je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže, které by se mohly negativně projevit v úrovni cen sjednávaných mezi prodávajícím a kupujícím u zboží zcela nebo zčásti dotovaného z prostředků státního rozpočtu nebo z jiných veřejných rozpočtů,“ uvádí Ministerstvo financí ČR na svém webu.

Jak se regulují léky

Jak se tento paternalistický postup státu projevuje na lékovém trhu? Jen na okraj, zatímco regulovat ceny například železniční dopravy se jeví jako odůvodněné, neboť 99 % tratí obsluhuje jediný dopravce, České dráhy, jaký důvod má stát na trhu s léky? Působí zde stovky společností, které si konkurují ve všech lékových skupinách. Pryč jsou časy, kdy u nás dominoval státní podnik Léčiva.

Navíc na lékovém trhu probíhá konkurence nejen jednotlivých výrobců, ale také dvou skupin: výrobců originálních léků s výrobci generických přípravků. Přesto to státu nestačí a reguluje o sto šest. Jak?

17 regulací cen léků!

Popsat celý systém regulací na trhu s léky je na odbornou studii. Česká republika je totiž minimálně evropským šampiónem regulací. Funguje zde svým způsobem plných 17 regulatorních opatření:

  1. Mezinárodní reference maximální ceny výrobce
  2. Regulace ceny původce
  3. Mezinárodní reference úhrady
  4. Regulace obchodní přirážky
  5. Referenční ATC skupiny (nad 300 skupin)
  6. Indikační omezení (P)
  7. Limitace preskripce podle pracoviště (LIM)
  8. Omezení odbornosti (OME)
  9. Stanovení zvýšené úhrady
  10. Bonifikace
  11. Nákladová efektivita a dopad na rozpočet
  12. Pozitivní listy
  13. Elektronické aukce – úhradové soutěže
  14. Elektronické aukce – soutěže o slevu (PN)
  15. Nákladné léky jen v centrech/omezený počet pacientů
  16. Risk sharing
  17. Dohody s plátce (CNK, DKC atd.)

Nemusíte být zrovna ekonomický expert na problematiku regulací, abyste došli k závěru, že čím více takových opatření, tím větší prostor pro chyby či přímo systémové problémy.

Loterie namísto konkurence

„Systém je prakticky vzato loterií. Někdo vyhraje, jiný prohraje, aniž by to mělo logické či jiné opodstatnění. Jde jen o štěstí. Může se stát i to, že má generický lék vyšší hrazení než originální, což ekonomicky a systémově nedává absolutně žádný smysl,“ upozorňuje výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Emil Zörner. Asociace sdružuje výrobce a dodavatele generických léků.

Příklad?

Balení léku po 100 tabletách má vyšší úhradu, tedy pro pacienty je doplatek nižší než za stejný lék v balení s 30 tabletami. Lékař pak pacientovi s ohledem na jeho peněženku předepíše větší balení, i když to zdaleka neodpovídá potřebám léčby.

Dává to smysl? Samozřejmě nikoliv.

Podívejte se na tiskovou zprávy ČAFF, kde asociace upozorňuje na to, že už některé léky opustily český trh kvůli nepřiměřené regulaci.

ČAFF reagovala na informace o vysokém re-exportu léků a zeptala se přímo pacientů, jestli jim na trhu nechybí jejich obvyklé léky. Výsledek? Desetina pacientů se s tím už na vlastní kůži setkala.